Search engine for discovering works of Art, research articles, and books related to Art and Culture
ShareThis
Javascript must be enabled to continue!

मुकुन्द–इन्दिरा नाटकमा धार्मिक अभिव्यञ्जना {Religious expression in the play Mukunda-Indira}

View through CrossRef
प्रस्तुत लेखमा सनातन धार्मिक मान्यताका आधारमा बालकृष्ण समद्वारा लिखित मुकुन्द–इन्दिरा नाटकको विवेचना गरिएको छ । कृति विश्लेषणका निम्ति श्रुति, स्मृति लगायत शास्त्रीय ग्रन्थहरूमा उल्लिखित धार्मिक चिन्तनबारे विभिन्न समालोचकद्वारा मीमांसा गरिएका पुस्तकहरू एवं ‘मुकुन्द–इन्दिरा’ नाटकको अध्ययन गरी सैद्धान्तिक अवधारणा तय गरिएको छ । उक्त अवधारणाका आधारमा ‘मुकुन्द–इन्दिरा’ नाटकको विश्लेषण गर्दा परोपकार, कर्तव्य, नैतिक आचरणपूर्ण जीवन, ईश्वरप्रतिको विश्वास, प्रायश्चित्त, प्रेम, भक्ति, पाठपूजा एवं उपासनाको समष्टि स्वरूप नै धर्म हो भन्ने समको धर्मसम्बन्धी दृष्टिकोणको निरूपण गरी नाटकका विभिन्न सन्दर्भसहित विवेचना गरिएको छ । अध्ययन गुणात्मक पद्धतिमा आधारित छ र सामग्रीको विश्लेषण व्याख्यात्मक र विवेचनात्मक विधिमा गरिएको छ । यस नाटकमा जीवनको आधार नै धर्म हो र धर्मको आधार प्रेम हो भन्ने मुख्य विचारलाई नायिका इन्दिराको चरित्रबाट व्यञ्जित गरिएको छ भन्ने यस लेखको निष्कर्ष हो । { This article discusses Bal Krishna Sama's play Mukunda-Indira on the basis of traditional religious beliefs. In the say way, old shruti, smriti, and other traditional literature are used to analyze the work. Mukunda-Indira play analysis is based on religious ideas expressed in many ancient scriptures. The literature reviewed, as examined by many critics prior to this, is regarded the theoretical foundation of the study. Analyzing the Mukunda-Indira play based on these established notions, the study is based on the author Sam's belief that religion is a blend of altruism, duty, moral conduct, faith in God, penance, love, devotion, recitation, and worship. This study, in particular, is based on a qualitative method, and the text is studied using explanatory and critical methods. The major premise of this play is portrayed through the character of the heroine, Indira, who believes that religion is the foundation of life and that religion is the foundation of love. This is the actual conclusion of this article.}
Title: मुकुन्द–इन्दिरा नाटकमा धार्मिक अभिव्यञ्जना {Religious expression in the play Mukunda-Indira}
Description:
प्रस्तुत लेखमा सनातन धार्मिक मान्यताका आधारमा बालकृष्ण समद्वारा लिखित मुकुन्द–इन्दिरा नाटकको विवेचना गरिएको छ । कृति विश्लेषणका निम्ति श्रुति, स्मृति लगायत शास्त्रीय ग्रन्थहरूमा उल्लिखित धार्मिक चिन्तनबारे विभिन्न समालोचकद्वारा मीमांसा गरिएका पुस्तकहरू एवं ‘मुकुन्द–इन्दिरा’ नाटकको अध्ययन गरी सैद्धान्तिक अवधारणा तय गरिएको छ । उक्त अवधारणाका आधारमा ‘मुकुन्द–इन्दिरा’ नाटकको विश्लेषण गर्दा परोपकार, कर्तव्य, नैतिक आचरणपूर्ण जीवन, ईश्वरप्रतिको विश्वास, प्रायश्चित्त, प्रेम, भक्ति, पाठपूजा एवं उपासनाको समष्टि स्वरूप नै धर्म हो भन्ने समको धर्मसम्बन्धी दृष्टिकोणको निरूपण गरी नाटकका विभिन्न सन्दर्भसहित विवेचना गरिएको छ । अध्ययन गुणात्मक पद्धतिमा आधारित छ र सामग्रीको विश्लेषण व्याख्यात्मक र विवेचनात्मक विधिमा गरिएको छ । यस नाटकमा जीवनको आधार नै धर्म हो र धर्मको आधार प्रेम हो भन्ने मुख्य विचारलाई नायिका इन्दिराको चरित्रबाट व्यञ्जित गरिएको छ भन्ने यस लेखको निष्कर्ष हो । { This article discusses Bal Krishna Sama's play Mukunda-Indira on the basis of traditional religious beliefs.
In the say way, old shruti, smriti, and other traditional literature are used to analyze the work.
Mukunda-Indira play analysis is based on religious ideas expressed in many ancient scriptures.
The literature reviewed, as examined by many critics prior to this, is regarded the theoretical foundation of the study.
Analyzing the Mukunda-Indira play based on these established notions, the study is based on the author Sam's belief that religion is a blend of altruism, duty, moral conduct, faith in God, penance, love, devotion, recitation, and worship.
This study, in particular, is based on a qualitative method, and the text is studied using explanatory and critical methods.
The major premise of this play is portrayed through the character of the heroine, Indira, who believes that religion is the foundation of life and that religion is the foundation of love.
This is the actual conclusion of this article.
}.

Related Results

स्वास्नीमान्छे नाटकमा स्वैरकल्पना
स्वास्नीमान्छे नाटकमा स्वैरकल्पना
प्रस्तुत अध्ययनमा साहित्य समालोचनापद्धतिका प्रचलित अवधारणामध्ये स्वैरकल्पनालाई आधार बनाई बालकृष्ण समको स्वास्नीमान्छे नाटकमा प्रयुक्त स्वैरकल्पनाको निरूपण गरिएको छ । भेटान तोदोरोभ,...
‘ओथेलो’ नाटकमा जातीय द्वन्द्व
‘ओथेलो’ नाटकमा जातीय द्वन्द्व
विलियम शेक्सपियरले सत्रौँ शताब्दीका विषयलाई आफ्ना नाटकमा समेटेका छन् । जातीय द्वन्द्वको विषय त्यस समयको निकै महत्वपूर्ण विषय थियो । यस समयमा काला र सेता जातिका सम्बन्धमा निकै विषयम...
मुटुको व्यथा नाटकमा अङ्गी रस
मुटुको व्यथा नाटकमा अङ्गी रस
नाटककार बालकृष्ण समद्वारा लिखितमुटुको व्यथानाटक रसात्मक अभिव्यक्तिको विशिष्‍टतारहेको कृति हो  । यस लेखमा उक्त नाटकमा निष्‍पादितअङ्गी रसको पहिचानर विश्‍लेषण गरिएको छ।प्रस्तुत लेखको ...
प्रह्लाद नाटकमा मानसिक द्वन्द्व
प्रह्लाद नाटकमा मानसिक द्वन्द्व
प्रस्तुत अध्ययन बालकृष्ण समको प्रह्लाद (१९९५) नाटकमा प्रस्तुत मनोविश्लेषणात्मक अध्ययनमा केन्द्रित छ । समले अज (रचना १९८३¬) र ध्रुव (१९८६) नाटकबाट नै पौराणिक विषयवस्तुका नाट्यलेखनमा...
प्रेमपिण्ड नाटकमा प्रेमदर्शन
प्रेमपिण्ड नाटकमा प्रेमदर्शन
प्रस्तुत अध्ययन बालकृष्ण समको प्रेमपिण्ड नाटकमा प्रस्तुत प्रेमदर्शनको अध्ययनमा केन्द्रित छ । प्रस्तुत नाटक सामाजिक विषयवस्तुअन्तर्गत नारी र पुरुषबिच परस्पर हुने प्रेमको विषयमा आधार...
माटोको माया नाटकमा राष्ट्रवादी भाव सञ्चेतना
माटोको माया नाटकमा राष्ट्रवादी भाव सञ्चेतना
‘माटोको माया’ राष्ट्रप्रेमका भावना उत्प्रेरक तŒव अभिमुख भएको नाटक हो । यस प्रलेखमा राष्ट्रवादी भावनाको निरूपण गर्ने सिलसिलामा नाटककार भीमनिधि तिवारीको सामान्य परिचय दिएको छ । अलग–अ...
मसान नाटकमा सबाल्टर्न {The Subaltern in Masan Drama}
मसान नाटकमा सबाल्टर्न {The Subaltern in Masan Drama}
प्रस्तुत अध्ययन ‘मसान’ नाटकमा केन्द्रित सबाल्टर्न अध्ययनसँग सम्बन्धित छ । सबाल्टर्न सम्बन्धी अवधारणा माक्र्सवादमा आधारित नवीन अवधारणा हो । यस लेखमा ‘मसान’ नाटकमा रहेका नारी सबाल्टर...
नारी नाटककारका नाटकमा लोकविश्वास
नारी नाटककारका नाटकमा लोकविश्वास
नेपाली नाट्यपरम्परामा नारी नाटककारको उपस्थिति नेपाली नाटकको आधुनिक कालमा आएर मात्र देखिएको पाइन्छ । नेपाली एकाङ्की क्षेत्रमा २०११ सालबाट र पूर्णाङ्की नाटकमा २०१५ सालबाट मात्र नारी ...

Back to Top