K výuce slovesného vidu

Tento článek je věnován problematice výkladu slovesného vidu studentům češtiny jako cizího jazyka. V obecné rovině lze říci, že popis a výuka vidu se vyznačuje snahou o krátké a prosté vysvětlení velmi komplikované gramaticko-lexikální kategorie. Tendence ke zjednodušení popisu má navíc spíše vzestupný charakter, přestože nelze tvrdit, že by tento přístup přinášel uspokojivé výsledky. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, že je možné zvolit i jiný způsob, tedy zabývat se funkcemi dokonavých a nedokonavých sloves podrobněji. Je vhodné vysvětlit, jak se vidové dvojice tvoří, a následně se zaměřit na vztah vidu a času a užívání perfektiv a/nebo imperfektiv v (a)typických kontextech. Při výuce je třeba klást důraz na to, aby studenti pochopili funkce těchto sloves, byli upozorňováni na frekventované jevy v českém jazyce a řádně si procvičili užívání perfektiv a imperfektiv v určitém kontextu v minulém, přítomném a budoucím čase, aby pak byli schopni v komunikaci zvolit to sloveso, které by zvolil rodilý mluvčí. Ačkoliv předkládaná koncepce nemusí být na první pohled příliš atraktivní, jelikož nekonvenuje současnému trendu omezování výkladu gramatiky, v praxi se ukazuje jako efektivní, přičemž sami studenti tento přístup, směřující k pochopení užívání dokonavých a nedokonavých sloves, velmi oceňují.