Dodatečné poskytnutí vysvětlení

Dodatečné poskytnutí vysvětlení je v českém právu stále relativní novinkou, jejíž aplikace s sebou přináší řadu otázek. Ty se týkají v prvé řadě předpokladů uplatnění této výjimky ze zásady poskytnutí vysvětlení akcionáři na valné hromadě. Zvláštní pozornost je nutné věnovat zejména otázce rozsahu povinnosti členů představenstva připravit se na otázky akcionářů. Neméně významná je i problematika prostředků ochrany práva na vysvětlení, zejména podání návrhu na vyslovení usnesení valné hromady za neplatné z důvodu rozporu se zákonem. Odlišně je přitom nutné posuzovat ochranu akcionáře v situaci nedůvodného (až) dodatečného poskytnutí vysvětlení ve srovnání s následným neposkytnutím odpovědi dříve přislíbené na valné hromadě představenstvem společnosti. Cílem příspěvku je nastínit možná výkladová východiska zmíněných problémů, a to i s využitím poznatků německého práva, jako hlavního inspiračního zdroje tuzemské úpravy práva na vysvětlení.