Javascript must be enabled to continue!
Kultura a tradice: rekapitulace vztahu dvou alternativních pojmů
View through CrossRef
Článek se věnuje teorii tradice jako jednomu z ústředních teoreticko-terminologických problémů kulturní antropologie, který má současně vliv na její metodologii, rejstřík témat, které řeší, ale způsob a směr kladení otázek. Snaží se prostřednictvím excerpce základní encyklopedické a slovníkové literatury, vybraných děl a autorů z oblasti antropologie a jiných příbuzných oborů, se kterými během svého vývoje antropologie vstupovala do dialogu (především sociologie a folkloristiky), postihnout, shrnout a rekapitulovat obecný „příběh“ pojmu tradice za posledních 150 let – od počátků antropologického myšlení v druhé polovině 19. století přes témata akulturace, modernizace a kulturní změny v polovině 20. století až po současné výzvy, které přináší interdisciplinární spolupráce s obory z oblasti přírodních věd. Důraz je přitom kladen na přirozenou konkurenci s ústředním pojmem kulturní antropologie, kterým se stala kultura. Oba pojmy se občas považují za v jistém smyslu alternativní (vzájemně zaměnitelné), a proto se nabízejí otázky, proč v antropologické teorii dostal přednost pojem kultura před pojmem tradice, zatímco ve folkloristice došlo k opaku, jak antropologie explicitně i implicitně pojem tradice během svého vývoje chápala a jak se toto pojetí tradice v antropologickém diskurzu postupně proměňovalo v závislosti na aktuálních výzkumných tématech a průnicích s jinými vědními obory. V neposlední řadě se lze ptát po budoucnosti tohoto pojmu, který prodělává návrat nejen v rovině odborně-teoretické, ale stává se praktickým, doslova žitým ohniskem identity v současném proměňujícím se a globalizujícím se světě.
Title: Kultura a tradice: rekapitulace vztahu dvou alternativních pojmů
Description:
Článek se věnuje teorii tradice jako jednomu z ústředních teoreticko-terminologických problémů kulturní antropologie, který má současně vliv na její metodologii, rejstřík témat, které řeší, ale způsob a směr kladení otázek.
Snaží se prostřednictvím excerpce základní encyklopedické a slovníkové literatury, vybraných děl a autorů z oblasti antropologie a jiných příbuzných oborů, se kterými během svého vývoje antropologie vstupovala do dialogu (především sociologie a folkloristiky), postihnout, shrnout a rekapitulovat obecný „příběh“ pojmu tradice za posledních 150 let – od počátků antropologického myšlení v druhé polovině 19.
století přes témata akulturace, modernizace a kulturní změny v polovině 20.
století až po současné výzvy, které přináší interdisciplinární spolupráce s obory z oblasti přírodních věd.
Důraz je přitom kladen na přirozenou konkurenci s ústředním pojmem kulturní antropologie, kterým se stala kultura.
Oba pojmy se občas považují za v jistém smyslu alternativní (vzájemně zaměnitelné), a proto se nabízejí otázky, proč v antropologické teorii dostal přednost pojem kultura před pojmem tradice, zatímco ve folkloristice došlo k opaku, jak antropologie explicitně i implicitně pojem tradice během svého vývoje chápala a jak se toto pojetí tradice v antropologickém diskurzu postupně proměňovalo v závislosti na aktuálních výzkumných tématech a průnicích s jinými vědními obory.
V neposlední řadě se lze ptát po budoucnosti tohoto pojmu, který prodělává návrat nejen v rovině odborně-teoretické, ale stává se praktickým, doslova žitým ohniskem identity v současném proměňujícím se a globalizujícím se světě.
Related Results
Radio «Kultura» Music Content
Radio «Kultura» Music Content
Introduction. Radio “Kultura” is a producer of musical intentions, a translator of traditions and innovations in modern musical art. The musical content of the analyzed media is ch...
Dějiny pojmů a idejí v díle Emanuela Rádla
Dějiny pojmů a idejí v díle Emanuela Rádla
Následující stať je souborem několika stručných úvah a postřehů, zabývajících se otázkou přínosu významného českého filozofa Emanuela Rádla (1873-1942) pro české bádání v oblasti d...
Vzdělanci mezi dělníky. Reflexe sociální otázky v letech 1845–1849 na příkladu vývoje myšlenkového světa a politického osudu dvou knihtiskařů (Stephan Born a Karl Scherzer)
Vzdělanci mezi dělníky. Reflexe sociální otázky v letech 1845–1849 na příkladu vývoje myšlenkového světa a politického osudu dvou knihtiskařů (Stephan Born a Karl Scherzer)
Následující studie si klade za cíl postihnout myšlenkový vývoj dvou příslušníků „hledající generace“ intelektuálně a politicky dospívající ve 40. letech 19. století. Sleduje reflex...
Hilbertova aritmetizace geometrie
Hilbertova aritmetizace geometrie
Tato práce se podrobně věnuje způsobu, jakým David Hilbert (1862–1943) pojal aritmetizaci geometrie v knize Grundlagen der Geometrie z roku 1899. Nejprve stručně představíme Hilber...
Odpověď na komentáře
Odpověď na komentáře
Autorka v pojednání odpovídá na čtyři reflexe své knihy Hegelova fenomenologie světa. V první části se věnuje základním pojmům, tak jak je komentuje Pirmin Stekeler, který vyzdvihu...
Odpověď na komentáře
Odpověď na komentáře
Autorka v pojednání odpovídá na čtyři reflexe své knihy Hegelova fenomenologie světa. V první části se věnuje základním pojmům, tak jak je komentuje Pirmin Stekeler, který vyzdvihu...
Komunikacja przez sztukę i komunikacja w sztuce
Komunikacja przez sztukę i komunikacja w sztuce
Z jednej strony komunikowanie było zawsze ważnym aspektem kultury, kultura bowiem sama z siebie jest komunikacją. Z drugiej strony komunikacja tworzy kulturę. Kultura przekazuje z ...
Kultura kontzeptuaren inguruan
Kultura kontzeptuaren inguruan
Azken urteetan eta pertsonok kultura zehatzetan egiten garela pertsona kontuan izanik zabaldu egin da iritzi maila ezberdinetan pertsonen portaera neurtzeko orduan beharrezkoa dela...

