Search engine for discovering works of Art, research articles, and books related to Art and Culture
ShareThis
Javascript must be enabled to continue!

Civilizační teorie Bedřicha Lowensteina

View through CrossRef
Uvažování o podstatě a duchu moderní západní civilizace a občanské společnosti patří k velkým tématům českého historika a filozofa Bedřicha Loewensteina. Ve svých studiích se hlásí k obhajobě evropské liberální a racionálně osvícenské tradice. V duchu civilizačního procesu Norberta Eliase nahlíží civilizaci jako sublimaci pudového života člověka, kdy skrze určitý nadskupinový normativní prvek dochází k ovládnutí vnitřní přírody každého jedince. Civilizace je pro něj předpokladem pokroku, neboť jako tzv. současnost nesoučasného zajišťuje uchovávání historicky starších útvarů a prvků v přítomném životě, ale také hrou (Huizingův koncept Homo ludens), vyžadující všeobecně respektovaná pravidla a pluralitu herních partnerů a situací. Klade důraz na její dialogický charakter, který při vědomí relativnosti své vlastní perspektivy, neruší jednotlivé hodnotové a zájmové pozice, nýbrž je nutí ke komunikaci a sebereflexi. Reflektuje proces civilizační zkratky, jež zajišťuje předávání získaných zkušeností formou norem a vědomostí a neopomíjí ani postupující proces racionalizace. V neposlední řadě vnímá civilizaci jako neustále se obnovující rovnováhu mezi jednotlivými oblastmi života. Civilizace tak není jednou provždy daným stavem, ale neustálým dynamickým procesem.
Charles University in Prague, Karolinum Press
Title: Civilizační teorie Bedřicha Lowensteina
Description:
Uvažování o podstatě a duchu moderní západní civilizace a občanské společnosti patří k velkým tématům českého historika a filozofa Bedřicha Loewensteina.
Ve svých studiích se hlásí k obhajobě evropské liberální a racionálně osvícenské tradice.
V duchu civilizačního procesu Norberta Eliase nahlíží civilizaci jako sublimaci pudového života člověka, kdy skrze určitý nadskupinový normativní prvek dochází k ovládnutí vnitřní přírody každého jedince.
Civilizace je pro něj předpokladem pokroku, neboť jako tzv.
současnost nesoučasného zajišťuje uchovávání historicky starších útvarů a prvků v přítomném životě, ale také hrou (Huizingův koncept Homo ludens), vyžadující všeobecně respektovaná pravidla a pluralitu herních partnerů a situací.
Klade důraz na její dialogický charakter, který při vědomí relativnosti své vlastní perspektivy, neruší jednotlivé hodnotové a zájmové pozice, nýbrž je nutí ke komunikaci a sebereflexi.
Reflektuje proces civilizační zkratky, jež zajišťuje předávání získaných zkušeností formou norem a vědomostí a neopomíjí ani postupující proces racionalizace.
V neposlední řadě vnímá civilizaci jako neustále se obnovující rovnováhu mezi jednotlivými oblastmi života.
Civilizace tak není jednou provždy daným stavem, ale neustálým dynamickým procesem.

Related Results

Medialita
Medialita
Článek zkoumá základní otázky problematiky mediality, kterou definuje jako společný atribut technoantropologických prostředků reprezentace a komunikace, vyvíjejících se vzájemnou i...
Teorie sociálního státu v soudobé historiografii
Teorie sociálního státu v soudobé historiografii
Tento článek se zaměřuje na teorii sociálního státu a její využití v historickém výzkumu. První část pojednává o dvou klasických interpretačních přístupech užívaných v sociologii, ...
Teorie zagranicznych inwestycji bezpośrednich
Teorie zagranicznych inwestycji bezpośrednich
DEFINICJA POJĘCIA: Przedmiotem opracowania jest dorobek ekonomii międzynarodowej w zakresie zagranicznych inwestycji bezpośrednich (ZIB), definiowanych w literaturze jako forma alo...
Samoświadomość w ujęciu kognitywnym, a spektrum autyzmu
Samoświadomość w ujęciu kognitywnym, a spektrum autyzmu
Jednym z  problemów współczesnych nauk kognitywnych jest niewypracowana spójna definicja świadomości oraz samoświadomości. Jest to związane z interdyscyplinarnością kognitywistyki,...
Totalitarismus mezi ideologií a teorií
Totalitarismus mezi ideologií a teorií
Studie pojednává myšlenku a koncepci totalitarismu. Dokládá vývoj tohoto termínu od jeho prvního užití ve dvacátých letech, přes postupně se rozšiřující záběr, až k jeho formulaci ...
Relația dintre teorie și realitate la Eugeniu Coșeriu și José Ortega y Gasset
Relația dintre teorie și realitate la Eugeniu Coșeriu și José Ortega y Gasset
Folosind ca pretext un citat despre teorie atribuit lui José Ortega y Gasset (1883– 1955), citat pe care Eugeniu Coșeriu (1921–2002) l-a reprodus deformat într-o prelegere ținută î...
Althusser, Marx a neempiristická teorie dějin
Althusser, Marx a neempiristická teorie dějin
Příspěvek přibližuje základní principy Althusserovy, potažmo Marxovy, neempiristické teorie dějin. Na základě historické epistemologie Gastona Bachelarda podrobuje kritice metodolo...
„Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie
„Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie
Autor ve svém diskusním příspěvku analyzuje vztah mezi „obecnými dějinami“ a „obsahovou filozofií“ dějin. Spolu s tím odpovídá na otázku, jakou roli hraje v historicko-vědním pozná...

Back to Top