Javascript must be enabled to continue!
Civilizační teorie Bedřicha Lowensteina
View through CrossRef
Uvažování o podstatě a duchu moderní západní civilizace a občanské společnosti patří k velkým tématům českého historika a filozofa Bedřicha Loewensteina. Ve svých studiích se hlásí k obhajobě evropské liberální a racionálně osvícenské tradice. V duchu civilizačního procesu Norberta Eliase nahlíží civilizaci jako sublimaci pudového života člověka, kdy skrze určitý nadskupinový normativní prvek dochází k ovládnutí vnitřní přírody každého jedince. Civilizace je pro něj předpokladem pokroku, neboť jako tzv. současnost nesoučasného zajišťuje uchovávání historicky starších útvarů a prvků v přítomném životě, ale také hrou (Huizingův koncept Homo ludens), vyžadující všeobecně respektovaná pravidla a pluralitu herních partnerů a situací. Klade důraz na její dialogický charakter, který při vědomí relativnosti své vlastní perspektivy, neruší jednotlivé hodnotové a zájmové pozice, nýbrž je nutí ke komunikaci a sebereflexi. Reflektuje proces civilizační zkratky, jež zajišťuje předávání získaných zkušeností formou norem a vědomostí a neopomíjí ani postupující proces racionalizace. V neposlední řadě vnímá civilizaci jako neustále se obnovující rovnováhu mezi jednotlivými oblastmi života. Civilizace tak není jednou provždy daným stavem, ale neustálým dynamickým procesem.
Title: Civilizační teorie Bedřicha Lowensteina
Description:
Uvažování o podstatě a duchu moderní západní civilizace a občanské společnosti patří k velkým tématům českého historika a filozofa Bedřicha Loewensteina.
Ve svých studiích se hlásí k obhajobě evropské liberální a racionálně osvícenské tradice.
V duchu civilizačního procesu Norberta Eliase nahlíží civilizaci jako sublimaci pudového života člověka, kdy skrze určitý nadskupinový normativní prvek dochází k ovládnutí vnitřní přírody každého jedince.
Civilizace je pro něj předpokladem pokroku, neboť jako tzv.
současnost nesoučasného zajišťuje uchovávání historicky starších útvarů a prvků v přítomném životě, ale také hrou (Huizingův koncept Homo ludens), vyžadující všeobecně respektovaná pravidla a pluralitu herních partnerů a situací.
Klade důraz na její dialogický charakter, který při vědomí relativnosti své vlastní perspektivy, neruší jednotlivé hodnotové a zájmové pozice, nýbrž je nutí ke komunikaci a sebereflexi.
Reflektuje proces civilizační zkratky, jež zajišťuje předávání získaných zkušeností formou norem a vědomostí a neopomíjí ani postupující proces racionalizace.
V neposlední řadě vnímá civilizaci jako neustále se obnovující rovnováhu mezi jednotlivými oblastmi života.
Civilizace tak není jednou provždy daným stavem, ale neustálým dynamickým procesem.
Related Results
Teorie sociálního státu v soudobé historiografii
Teorie sociálního státu v soudobé historiografii
Tento článek se zaměřuje na teorii sociálního státu a její využití v historickém výzkumu. První část pojednává o dvou klasických interpretačních přístupech užívaných v sociologii, ...
Teorie zagranicznych inwestycji bezpośrednich
Teorie zagranicznych inwestycji bezpośrednich
DEFINICJA POJĘCIA: Przedmiotem opracowania jest dorobek ekonomii międzynarodowej w zakresie zagranicznych inwestycji bezpośrednich (ZIB), definiowanych w literaturze jako forma alo...
Samoświadomość w ujęciu kognitywnym, a spektrum autyzmu
Samoświadomość w ujęciu kognitywnym, a spektrum autyzmu
Jednym z problemów współczesnych nauk kognitywnych jest niewypracowana spójna definicja świadomości oraz samoświadomości. Jest to związane z interdyscyplinarnością kognitywistyki,...
Althusser, Marx a neempiristická teorie dějin
Althusser, Marx a neempiristická teorie dějin
Příspěvek přibližuje základní principy Althusserovy, potažmo Marxovy, neempiristické teorie dějin. Na základě historické epistemologie Gastona Bachelarda podrobuje kritice metodolo...
„Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie
„Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie
Autor ve svém diskusním příspěvku analyzuje vztah mezi „obecnými dějinami“ a „obsahovou filozofií“ dějin. Spolu s tím odpovídá na otázku, jakou roli hraje v historicko-vědním pozná...
Stanowisko Heinricha Rickerta wobec teorii odbicia
Stanowisko Heinricha Rickerta wobec teorii odbicia
Celem artykułu jest omówienie przede wszystkim epistemologicznej teorii odbicia (Abbildtheorie) w ujęciu Heinricha Rickerta, głównego przedstawiciela badeńskiej szkoły neokantyzmu....
Teorie a empirie v raně novověkých spisech o léčení střelných zranění
Teorie a empirie v raně novověkých spisech o léčení střelných zranění
Chirurgické úkony byly po celá staletí prováděny výhradně negraduovanými ranhojiči. Po objevu střelného prachu a nástupu palných zbraní ve 14. – 15. století spočívala tedy péče o p...

