Druhá husitská válka na jednáních sněmů Svaté říše římské (1467–1474)

Od chvíle, kdy římská kurie rozpoutala kampaň proti králi Jiřímu z Poděbrad, až do olomouckého míru se konalo sedm říšských sněmů, které se při svých jednáních zabývaly ve větší či menší míře i „Causou bohemica“. Tři z nich mohly přinést osudové rozhodnutí pro Českou korunu. Snahou papežské diplomacie a dočasně i císaře bylo, aby sněmy schválily aktivní vojenské zapojení Svaté říše římské do nové křížové výpravy proti českým utrakvistům. Nenávistná kampaň kurie, přítomnost legátů na říšských sněmech, vystoupení delegace Zelenohorské jednoty, ani žádosti Matyáše Korvína o vojenskou pomoc Říše, ba dokonce ani řízení sněmovních jednání přímo legátem Lorenzem z Ferrary, to vše nestačilo zlomit nechuť říšských stavů k účasti v „druhé husitské válce“. Král Jiří se ale nedočkal deklarace, která by se vůči papežskému nátlaku vymezila a s výjimkou roku 1466 ani jasné diplomatické podpory.