Fragment měděného sekeromlatu z počátku eneolitu z Krhova na Moravě jako příklad materiálové skupiny Hrádok

Příspěvek se zabývá zajímavým nálezem fragmentu měděného sekeromlatu z Boskovické brázdy na Moravě. Jedná se o nový detektorový nález fragmentu týlní části sekeromlatu, který pochází z lokality Krhov-Písečný (okr. Blansko) ve střední části Boskovické brázdy. Náleží do širší skupiny tzv. těžké měděné industrie geneticky svázané s podobnými typy Szendrő, Székely-Nádudvar či Handlová a přestože nejde o typologicky zcela vyhraněný typ, nejvyšší podobnost vykazuje vůči typu Székely-Nádudvar a Handlová. U posledně uvedeného typu sekeromlatů přehodnocujeme na základě doprovodného inventáře v depotech (včetně eponymní Handlové) jejich datování z přelomu staršího a středního eneolitu (3900/3800–3100/3000 BC) do eneolitu časného (4300/4200–3900/3800 BC) a prostředí kultur ludanické (Slovensko) a jordanovské (Morava). Paleometalurgická analýza artefaktu z Krhova zaznamenala zajímavý rozdíl oproti tradiční surovině v podobě mědi typu Handlová a podobnost s nově definovanou materiálovou skupinou mědi typu Hrádok. Typické tzv. Axtmarky jsou hodnoceny jako jistá míra prestiže (společenské, symbolické?) nebo obchodovatelnosti artefaktu. Sám artefakt je pak interpretován jako symbol moci, bohatství a společenského postavení majitel.