Étranges rencontres : Julius Zeyer et Marguerite Yourcenar [Strange Coincidences : Julius Zeyer and Marguerite Yourcenar]

Záhadná setkání Marguerite Yourcenarová a Julius Zeyer Zeyerova próza Večer u Idalie vyšla v roce 1892, povídka Marguerite Yourcenarové Jak se Wang-Fô zachránil byla poprvé publikována v roce 1936. Přímý vztah mezi českým básníkem a francouzskou spisovatelkou nelze předpokládat a bylo by obtížné stanovit i jejich společný pramen. Ocítáme se před paralelami, které se v literatuře objevují častěji a které vždy nutí k zamyšlení. U Zeyera dílo malíře, který se dostává do konfliktu se světskou mocí, nádherná krajina zastírající holou zeď, zmizí. Umělec odchází do obrazu a s ním tam odchází i císařova dcera, která věřila v sílu umění. Ve francouzské povídce je starý malíř odsouzen k trestu smrti, neboť jeho dílo lhalo krásu, která ve skutečnosti neexistuje. Malíř však dokončí obraz představující moře a loďku, voda zaplaví sál, malíř nasedne do loďky, kde ho už čeká jeho věrný učedník, který, dříve popravený, obživne, a oba odplují do světa vytvořeného uměním. Voda ze sálu ustoupí a císař i jeho komonstvo se octnou znova v banální realitě. Jestliže však umění zachraňuje člověka, skrývá se v něm i nebezpečí. Učedník malíře Wang-Fô začal dávat přednost obrazu své ženy před ní samou – a ta ze zoufalství spáchala sebevraždu. A hrdina jiné Zeyerovy prózy dokonce prohlašuje, že umění má něco společného se zločinem.