Javascript must be enabled to continue!
Narativistická debata jinak: může historická kritika oživit naraci?
View through CrossRef
Studie zkoumá narativistickou debatu o povaze historie a představuje některé z nejvýznamnějších příspěvků prostřednictvím konceptů „narace“ a „historická kritika (inquiry)“. Jelikož hlavním problémem, v němž se teoretici narativismu a obránci historikova řemesla rozchází, je otázka, zda je jazyk zdrojem či pouhým nástrojem historie, zkoumá předkládaný text roli a důležitost, jakou obě strany připisují vrstvám kritického výzkumu a narace. Studie se soustředí zejména na práce Haydena Whitea a Paula Ricoeura, pozornost věnuje také klíčovým teoretickým pracím Franklina Ankersmita, Hanse Kellnera, Phillippa Carrarda a Ivana Jablonky. Ačkoli White je často považován za hlavního proponenta narativismu, ukazuje se, že jeho přístup byl více nuancovaný než se myslelo, a že se vyvíjel. Na druhou stranu Paul Ricoer má tendenci chápat historickou kritiku jako určitý poetický akt a naraci jako zásadní součást historického (po)rozumění.
Title: Narativistická debata jinak: může historická kritika oživit naraci?
Description:
Studie zkoumá narativistickou debatu o povaze historie a představuje některé z nejvýznamnějších příspěvků prostřednictvím konceptů „narace“ a „historická kritika (inquiry)“.
Jelikož hlavním problémem, v němž se teoretici narativismu a obránci historikova řemesla rozchází, je otázka, zda je jazyk zdrojem či pouhým nástrojem historie, zkoumá předkládaný text roli a důležitost, jakou obě strany připisují vrstvám kritického výzkumu a narace.
Studie se soustředí zejména na práce Haydena Whitea a Paula Ricoeura, pozornost věnuje také klíčovým teoretickým pracím Franklina Ankersmita, Hanse Kellnera, Phillippa Carrarda a Ivana Jablonky.
Ačkoli White je často považován za hlavního proponenta narativismu, ukazuje se, že jeho přístup byl více nuancovaný než se myslelo, a že se vyvíjel.
Na druhou stranu Paul Ricoer má tendenci chápat historickou kritiku jako určitý poetický akt a naraci jako zásadní součást historického (po)rozumění.
Related Results
Müze-i Hümâyûn ve Teşkilatı
Müze-i Hümâyûn ve Teşkilatı
Osmanlı Devleti’nin imparatorluk müzesi, Topkapı Sarayı’nın
bahçesinde kurulan Müze-i Hümâyûn’dur. İmparatorluğun her bölgesinde
çeşitli sebeplerle ortaya çıkan eski eserlerin la...
Üniversite müzelerinin ve sergi salonlarının uluslararası müze etik kodları doğrultusunda uygulamaları: Ankara Üniversitesi müzeleri ve sergi salonları
Üniversite müzelerinin ve sergi salonlarının uluslararası müze etik kodları doğrultusunda uygulamaları: Ankara Üniversitesi müzeleri ve sergi salonları
Müzecilikte kültürlerarası farklılıkların göz önünde bulundurulması, sosyal kabul ve dışlanmanın müze çalışmalarıyla irdelenmesi, izleyicinin ihtiyaçlarının öne çıkması, farklı top...
MÜZECİ KİMLİĞİ İLE ELİF NACİ VE TÜRK YURDUN'DAKİ (1955-1957) MÜZE YAZILARI
MÜZECİ KİMLİĞİ İLE ELİF NACİ VE TÜRK YURDUN'DAKİ (1955-1957) MÜZE YAZILARI
Müzeci, ressam, sanat eleştirmeni, gazeteci Elif Naci(1898-1987), Çallı Ekolünün mensubudur. İzlenimcilik etkisinde başladığı resim hayatı, hat sanatının ve halı kilim desenleri ba...
Belgelerle Türk Turizm Tarihi / Osmanlı İstanbul’unda Bir Turizm Destinasyonu: Müze-i Hümâyûn ve Ziyaretçileri
Belgelerle Türk Turizm Tarihi / Osmanlı İstanbul’unda Bir Turizm Destinasyonu: Müze-i Hümâyûn ve Ziyaretçileri
Müze-i Hümâyûn , 1869’da İstanbul’da kurulmuş Osmanlı Devleti’nin imparatorluk müzesinin adıdır. Bugünkü İstanbul Arkeoloji Müzelerinin Osmanlı Dönemindeki temsilcisi olan kurum Os...
Müzelerde Markalaşma ve Kurumsal Kimlik
Müzelerde Markalaşma ve Kurumsal Kimlik
Müzelerde markalaşmayı zorunlu hale getiren en önemli parametre özel müzeciliğin başlaması ve bu müze grubundakilerin sayıca çoğalmaları neticesinde onları ayakta tutacak kendi mal...
Tinjauan Teologis Panggilan Debata Terhadap Iman Kristen Dalam Masyarakat Batak Toba
Tinjauan Teologis Panggilan Debata Terhadap Iman Kristen Dalam Masyarakat Batak Toba
This article will discuss the role of "debata" theology of calling within the context of Christian faith in Batak society, Indonesia. "Debata" theology of calling refers to the tea...
Narativistická kritika dějepisectví a rozhraní mezi historiografií a (přírodní) vědou a mezi dějepisnou konstrukcí a literární fikcí
Narativistická kritika dějepisectví a rozhraní mezi historiografií a (přírodní) vědou a mezi dějepisnou konstrukcí a literární fikcí
Prostřednictvím příspěvku Jana Horského a Jakuba Češky redakce časopisu Dějiny – teorie – kritika otvírá diskusi na téma narativismu a narativistické kritiky dějepisectví. Rádi byc...
Three Years Retrospective Study of Melanocytic Lesion in Tertiary Hospital: Comparing Benign & Malignant Data
Three Years Retrospective Study of Melanocytic Lesion in Tertiary Hospital: Comparing Benign & Malignant Data
Abstract
Melanocytic lesion is defined as skin symptom due to proliferation of melanocytes. It may be considered benign, commonly diagnosed as melanocytic nevus (MN), or may also b...

