Javascript must be enabled to continue!
Existují obecné dějiny?
View through CrossRef
Autor se v návaznosti na diskusní příspěvek Jana Horského „Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie zamýšlí nad vznikem a náplní obecných dějin, přičemž upozorňuje na jejich neurčitost v českém historiografickém diskurzu již od 50. let 20. století. Důraz klade na rozdíly mezi pojmy obecné a světové dějiny, resp. na porozumění tomu, jakým způsobem se může a má přecházet od fakticity jednotlivých historických událostí a jejich neopakovatelné jedinečnosti na různých místech k „obecnému“ a k jeho „sjednocujícím“ charakteristikám. Spolu s tím hledá i historické kořeny užívání pojmu obecné dějiny od 18. století a genezi názorů, jež filozofii dějin považovaly za základní cestu k poznání historické nutnosti. Vůči těmto koncepcím staví teoreticky jednoznačnější a metodologicky propracovanější tzv. „sdílené dějiny“, zaměřené na hledání paralel a strukturních analogii určitých civilizačních, sociálních a politických procesů, jdoucí za prvoplánové rozdíly národních dějin, a zejména „komparativní dějiny“, svými intencemi a závěry rovněž směřující k určité zobecňující reflexi.
Title: Existují obecné dějiny?
Description:
Autor se v návaznosti na diskusní příspěvek Jana Horského „Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie zamýšlí nad vznikem a náplní obecných dějin, přičemž upozorňuje na jejich neurčitost v českém historiografickém diskurzu již od 50.
let 20.
století.
Důraz klade na rozdíly mezi pojmy obecné a světové dějiny, resp.
na porozumění tomu, jakým způsobem se může a má přecházet od fakticity jednotlivých historických událostí a jejich neopakovatelné jedinečnosti na různých místech k „obecnému“ a k jeho „sjednocujícím“ charakteristikám.
Spolu s tím hledá i historické kořeny užívání pojmu obecné dějiny od 18.
století a genezi názorů, jež filozofii dějin považovaly za základní cestu k poznání historické nutnosti.
Vůči těmto koncepcím staví teoreticky jednoznačnější a metodologicky propracovanější tzv.
„sdílené dějiny“, zaměřené na hledání paralel a strukturních analogii určitých civilizačních, sociálních a politických procesů, jdoucí za prvoplánové rozdíly národních dějin, a zejména „komparativní dějiny“, svými intencemi a závěry rovněž směřující k určité zobecňující reflexi.
Related Results
„Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie
„Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie
Autor ve svém diskusním příspěvku analyzuje vztah mezi „obecnými dějinami“ a „obsahovou filozofií“ dějin. Spolu s tím odpovídá na otázku, jakou roli hraje v historicko-vědním pozná...
Dějiny pojmů a idejí v díle Emanuela Rádla
Dějiny pojmů a idejí v díle Emanuela Rádla
Následující stať je souborem několika stručných úvah a postřehů, zabývajících se otázkou přínosu významného českého filozofa Emanuela Rádla (1873-1942) pro české bádání v oblasti d...
Žánr biografie a proměna chápání dějinnosti
Žánr biografie a proměna chápání dějinnosti
Text se zabývá vztahem žánru biografie a proměn chápání dějinnosti v pozdní moderně. Text představuje teoretické inspirace vycházející z textů Gillese Deleuze a Françoise Hartoga, ...
Paměť a dějiny, soužití a vyhnání
Paměť a dějiny, soužití a vyhnání
S odkazem na mezinárodní diskusi o založení Centra proti vyhánění v Berlíně se esej zamýšlí nad nezbytnou asymetrií mezi snahou o porozumění prostřednictvím interpretace, jak ji pě...
Karolina Adamová, Dĕjiny soukromého práva ve středni Evropĕ, Stručny nástin, 2001
Karolina Adamová, Dĕjiny soukromého práva ve středni Evropĕ, Stručny nástin, 2001
Recenzja: Karolina Adamová, Dĕjiny soukromého práva ve středni Evropĕ, Stručny nástin, C. H. Beck, Právnické učebnice, Praha 2001, s. 136.
W rok po ukazaniu się pracy na temat praw...
Otakar Šulc – první český fyzikální chemik
Otakar Šulc – první český fyzikální chemik
Otakar Šulc – the First Czech Physical Chemist
The article describes the life, scientific works, and popularizing activities of Otakar Šulc (1869–1901)....
Narativistická kritika dějepisectví a rozhraní mezi historiografií a (přírodní) vědou a mezi dějepisnou konstrukcí a literární fikcí
Narativistická kritika dějepisectví a rozhraní mezi historiografií a (přírodní) vědou a mezi dějepisnou konstrukcí a literární fikcí
Prostřednictvím příspěvku Jana Horského a Jakuba Češky redakce časopisu Dějiny – teorie – kritika otvírá diskusi na téma narativismu a narativistické kritiky dějepisectví. Rádi byc...

