„Obecné dějiny“, „obsahová filozofie dějin“ a evoluční teorie

Autor ve svém diskusním příspěvku analyzuje vztah mezi „obecnými dějinami“ a „obsahovou filozofií“ dějin. Spolu s tím odpovídá na otázku, jakou roli hraje v historicko-vědním poznávání/ filozofie dějin. „Obsahovou filozofii dějin“ pojímá v širokém slova smyslu. Zahrnuje tedy jak její klasické koncepce (August Comte, G. W. F. Hegel, Karl Marx), tak její inovované formy (například filozofie kultury Ernsta Cassirera), resp. koncepce historickosociologické (Max Weber, Alfred Weber, Norbert Elias). Vedle toho rovněž zkoumá vztah obecných dějin k jiným disciplínám, které se zabývají vývojem či procesuální změnou (zejména evoluční biologii) a v nichž dochází k průnikům s určitými podobami obsahové filozofie („dějin“, „života“ atd.). V neposlední řadě pak hledá odpověď na otázku, zda existují nějaká tvrzení (popisující stav věcí či tendenci vývoje apod.), která jsou učiněna v rámci „obecných dějin“ či na jejich pozadí a kterým by se zároveň dala přiřknout povaha (vědecké) pravdivosti. Ve svém uvažování autor dospívá ke zjištění, že poměr obsahové filozofie dějin k obecným dějinám vytváří určitý průnik. Obecné dějiny mohou být disciplínou, která může některé koncepce obsahové filozofie dějin (kvazi-)empiricky kontrolovat, převádět některé její části do roviny teorií v užším slova smyslu. V případě, že obsahová filozofie dějin či obecná (biologická i kulturněvědní) evoluční teorie představují pozadí obecných dějin, pak je třeba ji používat reflektovaně, a tudíž i kontrolovaně. Stejně tak v případě, pokud jsou obecné dějiny nutným pozadím jakékoli formulace bádání hodného problému historických věd, pak je vhodné je reflektovaně rozpracovávat.