Davvisámegiela máŋggaidlogu illatiivva variašuvdna Ohcejoga guovllus

Dán čállosa fáddán lea máŋggaidlogu illatiivva variašuvdna ja nuppástuvvan Ohcejoga guovllu hállojuvvon davvisámegielas. 1900-logus leat dáhpáhuvvan stuorra servodatlaš nuppástusat ja dáinna dutkamiin čielggadan mo dat leat váikkuhan sámegillii. Dálá giellaoahpaid kásussojaheamis lea máŋggaidlogu illatiivvas eanet go dušše okta sojahangeažus. Bárahisstávval nomeniid sojahangeažus lea -idda ja eará máttajoavkkuin lea -ide. Kásussojaheami variašuvdna gullo maiddái hállojuvvon gielas ja eandaliige bárrastávvalja kontrakšuvdnanomeniid illatiivasojahusas lea girjáivuohta. Lean čohkken dutkanmateriála Sámi kulturarkiivva čoakkáldagain, iežan dahkan jearahallamiin ja Yle Sámi rádiojearahallamiin. Materiála analyseremis lean sirren máŋggaidlogu illatiivva geažusvariánttaid iešguđege áigodagain riegádan informánttain ja analyseren dasto variašuvnna ja nuppástuvvama reálaáigemetodain. Boarrásamos materiálain gávdnojit njeallje geažusvariántta (-idi, -ide, -idda ja -idiidda), maid geavahus orru juohkáseamen oalle dássálagaid. Jahkečuođi beallemuttu nuppástusat, dego eváhkkoáigi, ođđasithuksen, ásodatáigi ja suopmelaččaid sisafárren, rievdadit dili mealgadit. Dáid báliid riegádan informánttaid gielas jávket guokte illatiivavariántta (-idi ja -idiidda) ja bárahisstávvalsubstantiivvaid sojahangeažus adnogoahtá maiddái deattohis stávvala maŋis. 1970-logu rájes fas leat leamašan positiivvalut nuppástusat sámegiela ektui ja giella lea fas ealáskan. Máŋggaidlogu illatiivva dáfus dat goittotge ii leat máhcahan jávkan geažusvariánttaid, muhto dan sadjái ortográfalaš (-ide) hápmi orru váldimin eanet saji ođđa áigge sápmelaččaid gielas.