Tomáš Garrigue Masaryk jako subjekt vědecké apologie po roce 1989

Tomáš Garrigue Masaryk figuruje v řadě textů, zejména v souvislosti s jeho politickou činností jako prezidenta Československa nebo s jeho aktivitami během první světové války. Ve skutečnosti existuje jen několik významných textů, které podávají biografický přehled celoživotního díla T. G. Masaryka. V českém prostředí po roce 1989 se jedná zejména o texty Stanislava Poláka a Jaroslava Opata, které byly publikovány na přelomu tisíciletí, ale částečně vznikly již v době disentu. Za zmínku stojí zejména rozsáhlé sedmisvazkové dílo Stanislava Poláka T. G. Masaryk. Směrem k ideálu a pravdě, které se však posouvá od žánru vědecké biografie k apologetickému žánru, který Masarykovo jednání obhajuje jako morální za všech okolností. Tato studie upozorňuje na prolínání vědecké biografie významných českých politických osobností s jejich „hagiografií“, nekritickou obhajobou, která následně proniká do historického myšlení a interpretace českých dějin jako celku.