Znovunalezený originální hudební pramen k Missa sanctificationis Sancti Joannis Nepomuceni Antonia Caldary

Hlavním záměrem studie je představit znovunalezený originální hudební pramen k Missa sanctificationis Sancti Joannis Nepomuceni císařského dvorního vicekapelníka Antonia Caldary (1670–1736) z roku 1729. Tato hudebnina ze sbírky pražských křižovníků, od konce 70. let 20. století pokládaná za ztracenou, byla ztotožněna s anonymním nekompletním notovým materiálem uloženým v Národní knihovně pod signaturou 59 R 4725. Identifikace byla provedena na základě pramenné kritiky a důkladné analýzy dalších relevantních pramenů. Úvodní část studie přináší jednak stručnou charakteristiku hudby s tematikou Jana Nepomuckého se zvláštním zaměřením na vídeňské dvorní skladatele, jednak přehled Caldarovy tvorby na tomto poli. Následující pasáž je věnována novodobé recepci Missa sanctificationis Sancti Joannis Nepomuceni a sleduje stopy originální křižovnické hudebniny v prostředí pražského hudebního života (spartace ze sbírky kostela sv. Jakuba, úprava Ladislava Vachulky). Tyto novodobé materiály jsou potom využity jako pomůcka k identifikaci předmětné hudebniny, vedle pramenné kritiky zahrnující zkoumání papíru a kopistických rukou. Následující pasáž pojednává o dalších dosud známých dobových konkordancích Caldarovy mše (provenience: katedrála sv. Víta v Praze, sv. Jakub v Brně, Rajhrad, Heiligenkreuz) a analyzuje jejich vztah k nově identifikované hudebnině. Závěrečná část studie je věnována zkoumání identifikovaných notových materiálů z hlediska provozní praxe (instrumentace, obsazení a rozmístění ansámblu).